Školství a Prachatice

Asi málokteré město v České republice, které má okolo 11 000 obyvatel, se může pochlubit tím, že zřizuje tři základní školy. Uplynul již nějaký čas od doby, kdy občané města dali najevo, že si takové uspořádání ve městě přejí. Také všechny politické strany a uskupení ve městě jasně prezentují ve svých volebních programech zachování všech tří základních škol.

Pominu-li ekonomické hledisko,  jeví se zachování tří základních škol velmi vhodné z pohledu pedagogického. V době, kdy základní školy řeší inkluzi, by více naplněné třídy byly pro kvalitu vzdělávání spíše mínusem. Také strategické umístění škol je pro občany města velmi výhodné. Díky nenaplněnosti škol na jejich nejvyšší možnou kapacitu mají rodiče možnost zvolit pro své dítě školu podle jejího zaměření a nejsou vázáni spádovostí dle svého bydliště.

Všechny školy mají také svůj specifický program a pro jeho naplňování potřebují nejen dostatek kvalitních pedagogů, ale i finance na vybavení škol.

Zde spatřuji rezervu v možnostech podpory ze strany zřizovatele. Každá škola má vytyčenou svoji strategii a plán dlouhodobého rozvoje, ty by se měly diskutovat s vedením města a poté by měly být zařazeny do koncepce rozvoje školství v Prachaticích. Zdá se mně, že chybí jakákoliv ucelená koncepce prachatického školství a pak může docházet k tomu, že rozdělování finančních prostředků z městského rozpočtu není pro všechny tři školy vyvážené a může být nespravedlivé. Školy by měly plánovat takové projekty, aby se jejich dofinancování nemuselo hradit z finanční rezervy města. Každá škola by měla hospodařit s tím, co má.

Určitě se podařilo mnohé – největší investicí bylo zateplení všech školských budov zřizovaných městem, na další investice, které by školy potřebovaly, však již prostředky nejsou a je tedy třeba hledat možnosti i v grantových programech. Není však v silách, již tak silně administrativně zatížených škol, aby tyto možnosti vyhledávaly a žádosti zpracovávaly. Otázkou zůstává, jak dále řešit situaci, když na rekonstrukce  škol nebudou prostředky z grantů a město se bude muset o své školy postarat z vlastních prostředků – existuje plán takovýchto investic  do škol ???   Já o něm nevím……

Přínosem by určitě bylo vytvoření odboru školství jako samostatného odboru, který by poskytoval školám větší podporu  – v oblasti grantů, právní poradnu, výběrová řízení ,…

Dovedu si také představit, aby město zprostředkovalo spolupráci v oblasti školství s partnerskými městy – každá nová zkušenost je pro školy přínosem. Během uplynulých 4 let jsem neměla možnost školu v partnerském městě navštívit a od těch, kteří tam byli, nemám žádné informace. Škoda, že zkušenosti z těchto návštěv nebyly prezentovány na zastupitelstvu.

Silnou stránkou prachatického školství jsou lidé, kteří v něm pracují. Často jsou to nadšenci, kteří dávají do své velmi náročné práce maximum a dělají mnoho věcí nad rámec svých povinností. Všem uklízečkám,  kuchařkám, školníkům,  sekretářkám, účetním, asistentům, asistentkám, zástupcům a zástupkyním ředitelek škol, ředitelkám a učitelům a učitelkám přeji úspěšné vykročení do nového školního roku. A jestli jsem na někoho zapomněla, tak se omlouvám.

Hana Bolková